sobota 11. října 2014

Origanizační stuff, Japonsko (jak jinak) a jak se mi vlastně žije

Ještě v srpnu jsem se do školy poměrně těšila - potřebuji alespoň minimum povinností, abych se z toho nezbláznila. Hned druhý týden mě to samozřejmě přešlo - mám pocit, jako by se nás letos snažili dostat to Bohnic. Nejhorší je, že jsme dostali relativně pohodové učitele na předměty, se kterými nemám sebemenší problém (to, že se neučím, je věc jiná) a ty nejhorší zase na předměty, které mi úplně nejdou a vím, že z nich maturovat nebudu a už nikdy je (snad) nebudu muset používat.

Příkladem budiž chemie. Učitelka vykládá látku jako pro vysokoškoláky, takže jí skoro nikdo nerozumí, a pokud něco neumíme, nenamáhá se nám to vysvětlit a tvrdí, že to máme umět z nižších ročníků. Což o to, chemie je logická, jenže pro mě úplně ne. Díkybohu moje mamka pracuje s chemií každý den, takže mi to dokáže vysvětlit.

Nicméně, jsem ráda, že přijdu domů, udělám něco do školy a jdu spát, takže utáhnout dva blogy není žádná legrace. Z toho důvodu jsem se rozhodla, že tenhle dočasně pozastavím a uvidím, co s ním - jestli vést dál dva blogy, nebo jenom jeden. Kdybyste chtěli, tady najdete můj druhý, knižní, blog, nevím, jestli se budu vracet sem, ale třeba dám občas vědět.

Co se Japonska týče, mám pocit, že ho žeru čím dál víc. Momentálně jsem se konečně dokopala k tomu, abych se podívala na Papriku. Je to skvělý film, parádní kresba, úžasné, i když z děje jsem byla malinko zklamaná (no jo, čekala jsem to stejně drsné jako v knížce, ale očividně je to určeno pro širší publikum a co je moc, to je moc), ale grafická stránka to rozhodně vynahradila. A ta hudba!

Taky trochu opadla moje nervozita z vysoké. Ono dost o to odstěhovat se od rodičů a začít bydlet jinde, navíc mi ten univerzitní systém, ktedity, přednášky a tohle všechno, docela nahání strach, protože mi to nikdo ještě pořádně nevysvětlil (jop, cítím se trochu jako Cath z Fangirl od Rainbow Rowell), ale potom, co jsem se definitivně rozhodla, že do Čech prostě nechci, jsem se bála ještě víc.

Pak je tu bakalářská práce, čehož se taky bojím jako čert kříže. O jazyk mi ani tak nejde, angličtinu ovládám celkem slušně a když budu čtyři roky v cizí zemi (z toho rok v Japonsku, yay!), zákonitě se alespoň minimálně zlepším. Horší je téma. Ale podle všeho se v UK píšou eseje jako na běžícím pásu. To bude sranda.

Teď jsem ale konečně alespoň trochu pochopila, jak to funguje se školstvím ve Skotsku, přečetla si pár osobních zkušeností a přesvědčuji se, že to bude super. Sice budu domů létat letadlem a rozhodně ne každý víkend, ale upřímně, jestli něco nenávidím, tak je to jezdit vlakem sama, takže bych se doma stejně moc neukazovala.

S tím létáním je to taky celkem paradox - létám od tří let pravidelně každý rok, takže bych teoreticky měla být v pohodě. Jenže někdy ve třinácti letech se to zlomilo a čím víc létám, tím víc se bojím. Letos při cestě do Řecka jsem měla při přistání málem infarkt. A teď letím na Martinik. Dvanáct hodin na to, aby nás někdo vyhodil do vzduchu, nebo na to, aby selhaly motory... Nebo nás někdo unese. Jo, jsem paranoidní.

To by bylo asi pro dnešek všechno. Kdybych začala komentovat pod jinou přezdívkou, nelekejte se, může se to stát, ale spíš budu pořád odkazovat sem. Zatím se mějte fajn! ;)

středa 13. srpna 2014

[アニメ] 闇芝居

Anglický název: Yamishibai: Japanese Ghost Stories
Česky (můj překlad): Temná hra: Japonské duchařské historky
Čas: 4 minuty/epizoda
Žánr: Horor, urban legends
Děj: Yamishibai se v každé epizodě zaměřuje na jednu japonskou duchařskou historku. Ať už jde o muže, který se přestěhoval do nového bytu (nikdy, nikdy neodlepujte talismany z nábytku) a nebo o příběh, který začal jedním telefonním hovorem, každý z příběhů je děsivý.

úterý 12. srpna 2014

[PRVNÍ DOJMY] Yamishibai: Japanese Ghost Stories

Vítejte u prvního dílu mého projektu První dojmy. V tomhle projektu si vyberu jedno anime nebo dorama, na které se chci začít dívat. V první části, kterou napíšu před, řeknu něco o tom, proč jsem si to anime vybrala a o čem vlastně je. V druhé části. kterou budu psát po nebo během, napíšu svoje dojmy a jestli budu pokračovat dalšími díly, nebo mi ten jeden stačil. Hned jako první jsem si vybrala hodně slibné anime Yamishibai, tak jdeme na to.



pátek 1. srpna 2014

To-read a to-watch list na konec léta + podzim

Zdravím! Už dlouho jsem tady na blogu nebyla, je léto a já jsem zas šíleně zaneprázdněná. Nicméně, říkala jsem si, že bych si mohla sepsat seznam (nejen japonských) filmů nebo seriálů, které chci vidět, a knih, které bych si ráda přečetla. Většina z knih nevyšla v češtině, ale jen v angličtině, nicméně doufám, že vás něco málo inspiruje. Pokud máte nějaký oblíbený film, který jsem ještě nezmínila, dejte mi vědět. ;)

pátek 11. července 2014

[日本語] インターネット

Zdravím! Dneska jsem se rozhodla pro trošičku jiný článek a to zajímavé zdroje pro učení japonštiny, které využívám. Protože se ale učím na miliardě různých míst, vybrala jsem jich jen pár a pokusila se je nějak "zrecenzovat" pro budoucí generace. Ehm ehm. Tohle je ale jen půlka, v první části (téhle) se zaměřím na internetové zdroje a v příštím článku zas na ty "fyzické" jako učebnice a různé brožury.
EDIT: Když si to po sobě teď tak čtu, všechny zdroje jsou v angličtině. Pokud byste teoreticky hledali něco česky, klidně se zeptejte. :)

středa 2. července 2014

DIY - překládání (anime, filmů a vůbec)

Takara-san měla skvělý nápad a já se rozhodla ho realizovat - krátký článek o tom, jak jsem se pokusila stylizovat do svého (dá-li bůh) budoucího povolání. Vrhla jsem se na překlady. Předem říkám, že tohle nebude návod a pokud to tak budete brát, asi vám moc nepomůže. Taky nejsem žádný polyglot a chyby dělám i v češtině, takže se může kdekoliv vyskytnout stupidní chybka.

pátek 27. června 2014

Viva l'Italia!

Tentokrát to nebude nic moc japonského a ani dlouhého. Jednak proto, že jsem na dovolené, jednak proto, že mám v ruce mamčin tablet, na kterém se neskutečně blbě píše.